Daň z prodeje auta užívaného OSVČ také pro soukromé účely z pohledu zákona o daních z příjmů
Při zdanění příjmu z prodeje auta musíme zkoumat nejenom to, zda dané auto je či bylo v obchodním majetku, ale také to, zda když už auto v obchodním majetku bylo, tak zda jezdilo pouze firemně či taktéž pro soukromé účely.
Hned v úvodu si řekněme, že se v našem článku nebudeme zabývat situací, kdy poplatník - fyzická osoba - vede účetnictví, ale pouze daňovou evidenci, která je legislativně ukotvena v zákoně o daních z příjmů (dále také jen „ZDP“).
Pro názornost si zkoumanou problematiku rozdělíme do jednotlivých etap „života“ automobilu. Zjednodušeně se jedná o tyto „životní“ etapy:
• pořízení auta,
• užívání vozidla a
• vyřazení auta z důvodu jeho prodeje.
I. Pořízení auta
I.1 Vstupní cena
V praxi nejčastějším způsobem nabytí vozidla je jeho úplatné pořízení – nákup. Dlouhá léta jsme měli v ZDP uvedeno, že aby se jednalo u movitých věcí – kam patří také automobil - o hmotný majetek, musela jeho pořizovací cena být vyšší než 40 000 Kč. V současné době je hranice pro hmotný majetek stanovena v ZDP ve výši 80 000 Kč.
I.2 Obchodní majetek ano či ne
Po nákupu vozidla zbývá rozhodnout, zda nově pořízený majetek zařadit do obchodního majetku či nikoliv. Vzhledem k tomu, že pořizovací cena auta není zanedbatelnou položkou v rozpočtu OSVČ, lze vcelku logicky dojít k závěru, že pokud OSVČ bude chtít daňově uplatnit odpisy auta, výdaje na opravy a údržbu, výdaje na pohonné hmoty, tak nebude mít jinou možnost, než automobil zařadit do obchodního majetku.
Zařazením do obchodního majetku se rozumí jeho zaevidování v rámci daňové evidence tzn. vytvořit kartu majetku.
Na tomto místě bych se zastavil u OSVČ, která nevede daňovou evidenci, ale výdaje uplatňuje paušálem, který může činit 30 %, 40 %, 60 % či 80 % z dosažených příjmů. OSVČ uplatňující paušální výdaje nevede daňovou evidenci a tak nemůže mít obchodní majetek. Koneckonců by to ani nedávalo smysl, protože v rámci paušálních výdajů jsou uplatněny všechny výdaje a to včetně odpisů.
Skutečnost, zda je automobil zařazen do obchodního majetku či nikoli, má dopady do případného osvobození příjmu z prodeje majetku. Když je majetek zařazen do obchodního majetku, je tímto úkonem osvobození významně omezeno.
II. Užívání auta
Nyní tedy uvažujme pouze variantu, že je automobil hmotným majetkem a je zařazen do obchodního majetku.
II.1 Daňové odpisy
Po zaevidování majetku v daňové evidenci se poplatník – OSVČ – rozhodne o způsobu odpisování. Pro auta pořízená v letech 2020 a 2021 a za podmínky, že je prvním odpisovatelem, lze vybrat z těchto odpisů:
a) rovnoměrné odpisy
Doba odpisování trvá standardně 5 let, v prvním roce odpisování je sazba 11 % ze vstupní ceny majetku, v dalších letech je to 22,25 %. Odpisy jsou roční.
b) zrychlené odpisy
Doba odpisování je taktéž standardně 5 let, jako u rovnoměrných odpisů, s tím rozdílem, že v prvních letech jsou odpisy vyšší a ke konci se snižují. Odpisy jsou opět roční.
c) mimořádné odpisy
Mimořádné odpisy se týkají pouze „nového“ majetku pořízeného v letech 2020 či 2021. Jedná se o daňově zajímavou alternativu, protože nový automobil se do výdajů dostane během 24 měsíců a to tak, že za prvních 12 měsíců jde do výdajů 60 % vstupní ceny a v druhých 12 měsících zbylých 40%. Mimořádné odpisy se počítají nikoliv jako roční, ale měsíční. Poplatník začíná odpisovat od měsíce následujícího po měsíci, kdy byl majetek zaevidován do obchodního majetku. Mimořádné odpisy nelze přerušit na rozdíl od rovnoměrných a zrychlených.
II.2 Užívání auta také k soukromým účelům
Pokud dochází k užívání auta jak k podnikatelské činnosti tak také k soukromým účelům, musí OSVČ krátit veškeré výdaje s autem spojené – odpisy, opravy, pohonné hmoty, pojistné. Krácením se rozumí, že poměrná část výdajů na soukromé použití není daňově účinným výdajem (nesnižuje základ daně z příjmů).
Nejvhodnějším kritériem pro zjištění výše krácení je nepochybně kniha jízd, ze které je patrno kolik kilometrů bylo ujeto pro podnikání a kolik kilometrů pro soukromé účely.
Pečlivý čtenář určitě namítne, že ne vždy je pro účely krácení potřeba kniha jízd. Ano, jedná se o situaci, kdy jsou uplatňovány paušální výdaje na dopravu. Místo standardních 5 000 Kč měsíčně na jedno auto, se uplatní tzv. krácené paušální výdaje na dopravu ve výši 4 000 Kč.
III. Prodej auta
Určitě nejčastějším způsobem, jak se „zbavit“ automobilu je jeho prodej. Příjem z prodeje standardně podléhá zdanění dani z příjmů. Pokud by se majetek prodával přímo z obchodního majetku, podléhá tento příjem kromě daně z příjmů také pojistnému na zdravotní a sociální pojištění.
Vhodnou daňovou optimalizací může být to, že dojde před prodejem auta k jeho vyřazení z obchodního majetku a následný příjem z prodeje je zatížen již pouze dani z příjmů a nikoliv zdravotnímu a sociálnímu pojištěním.
No a jak je to tedy se zdaněním příjmu z prodeje automobilu, když byl tento automobil používán kromě podnikání také k soukromým účelům? Odpověď nalezneme v ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) ZDP, podle kterého se do základu daně z příjmů nezahrnují příjmy, které odpovídají výdajům, jež nemohly být v minulosti uplatněny.
Pokud tedy v minulosti nemohly být z důvodu použití auta pro soukromé účely celkové odpisy, tak v okamžiku prodeje se o výši neuplatněných odpisů snižuje příjem obdržený od kupujícího při prodeji auta. Tuto skutečnost si můžeme ukázat na příkladech.
Příklad 1
Pan Karel si jako živnostník pořídil automobil ve výši 500 000 Kč, který zařadil do obchodního majetku. Automobil byl využíván pouze pro podnikatelskou činnost, z tohoto důvodu uplatňoval do daňových výdajů odpisy a veškeré další výdaje s automobilem spojené ve výši 100 %.
Po šesti letech užívání se rozhodl, že automobil prodá. Podařilo se mu sehnat kupce, kterému jej prodal za 250 000 Kč. V okamžiku prodeje bylo vozidlo již plně odepsáno, takže mělo nulovou daňovou zůstatkovou cenu.
Základ daně z příjmů z prodeje činil plných 250 000 Kč.
Příklad 2
Ve druhém příkladu si ukážeme, jaký bude základ daně z příjmů v situaci, kdy pan Karel používá firemní automobil také pro soukromé účely a to ve výši 25 %. Ostatní parametry jsou totožné jako v příkladu 1.
Celkové neuplatněné daňové odpisy činily 125 000 Kč (25 % z 500 000 Kč). Tyto neuplatněné odpisy snižují dosažené příjmy z prodeje.
Základ daně z příjmů fyzických osob činí 125 000 Kč (250 000 Kč – 125 000 Kč). Oproti situaci demonstrované v příkladu 1 je základ daně z příjmů nižší o částku původně neuplatněných odpisů.