Kdy můžeme požadovat úroky po správci daně

Je notoricky známo, že pokud pochybí daňový subjekt ve vztahu k finančnímu úřadu, dochází k sankcionování takového jednání. Z praxe však víme, že také správci daně nejsou bezchybní. Pojďme se společně podívat, jaké sankce pro správce daně stanoví daňový řád.

Úroky podle daňového řádu

Úrok podle daňového řádu (dále také jen „DŘ“) je sankce za pozdní úhradu. Velmi důležité je uvědomit si, že vzniká za každý jednotlivý den, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vznik, vznikají ze zákona a to naprosto automaticky bez přičinění správce daně.

Výše úroku je navázána na repo sazbu stanovenou ČNB. Vždy je rozhodující, jaká byla repo sazba platná k 1. dni daného pololetí, kdy k prodlení došlo. Pro druhé pololetí 2021 byla sazba k 1. červenci ve výši 0,5 %. 

V současné době tedy standardní úrok z prodlení podle DŘ činí 8,5 % p.a.  Vlivem inflačních tlaků dochází v současné době ke zvýšené aktivitě ČNB při změnách repo sazby – od 6. srpna 2021 byla zvýšena z 0,50 % na 0,75 % a k 1. říjnu 2021 byla  vyhlášená nová repo sazba - 1,50 %.  

Úrok z prodlení se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, pokud nepřesáhne u jedné daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období částku 1 000 Kč.

Pokud daňový subjekt s evidencí správce daně nesouhlasí, je oprávněn uplatnit námitku.

I. Úrok z vratitelného přeplatku

Všichni víme, co se rozumí přeplatkem. V obecné rovině se jedná o uhrazenou částku, která převyšuje samotnou povinnost, která má být uhrazena. Ale co znamená pojem vratitelný přeplatek? 

Vratitelný přeplatek definuje daňový řád tak, že se jedná o přeplatek na dani, který má daňový subjekt u správce daně a současně nemá nedoplatek na nějaké dani u jakéhokoliv správce daně. Pokud by subjekt měl někde nedoplatek, tak vzniká povinnost správci daně tento nedoplatek uhradit z přeplatku evidovaném na jiném daňovém účtu.

Pokud tedy poplatník zjistí, například nahlédnutím do své daňové informační schránky, že má finančním úřadem evidován vratitelný přeplatek a chce, aby mu byl přeplatek vrácen, musí podat žádost na finanční úřad. Finanční úřad má povinnost ve lhůtě 30 dnů ode dne přijetí žádosti vratitelný přeplatek daňovému subjektu vrátit.

Pokud by vratitelný přeplatek vrácen v zákonné lhůtě nebyl, došlo by ze strany správce daně k prodlení. Za toto prodlení vzniká subjektu nárok na úrok z vratitelného přeplatku, který v současné době (druhé pololetí 2021) činí 8,5 % ročně. 

Úrok sám sobě si správce daně vyměřuje z úřední povinnosti. Pokud by nedošlo k úhradě úroku daňovému subjektu, musí daňový subjekt uplatnit proti tomu námitku. Námitka se podává ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu správce daně dozvěděl.

II. Úrok z nesprávně stanovené daně

Příklad

Daňový subjekt podal přiznání k dani z příjmů právnických osob na daň ve výši 100. Následovala kontrola finančního úřadu, jejímž výstupem bylo to, že správně stanovená daň činila 150. Daňový subjekt tedy uhradil rozdíl ve výši 50. Poté vyšlo najevo, že těch doměřených 50 nebylo stanoveno podle zákona a tudíž vznikl daňovému subjektu přeplatek. Správci daně vzniká povinnost uhradit daňovému subjektu úrok z nesprávně stanovené daně.

Co se rozumí nesprávným stanovením daně:

• nezákonně zvýšená daň,

• nezákonně snížený odpočet, nebo

• nezákonný či nicotný zajišťovací příkaz.

Základem pro výpočet úroku z nesprávně stanovené daně je:

• část uhrazené daně, která přesahuje daň tvrzenou daňovým subjektem,

• část vráceného odpočtu, který byl neoprávněně nižší, než byl původně tvrzen daňovým subjektem, nebo

• částka uhrazená na základě nezákonného či nicotného zajišťovacího příkazu.

Úrok se počítá ode dne následujícího:

• u nesprávného zvýšení daně – od náhradního dne splatnosti, popř. ode dne skutečné úhrady, do okamžiku vrácení,

• u sníženého odpočtu – ode dne, ve kterém měl být vrácen ve správné výši, až do den jeho vrácení,

• u zajišťovacího příkazu – ode dne splatnosti, popř. ode dne skutečné úhrady, až do vrácení daňovému subjektu. 

Úrok se vrací z úřední povinnosti. Výše úroku činí v současné době 8,5 % p.a. Pokud bylo vedeno exekuční řízení, činí úrok za toto období dvojnásobek.

III. Úrok z daňového odpočtu

Praktický význam úroku z daňového odpočtu lze spatřovat na DPH za situace, kdy je nadměrný odpočet správcem daně zadržován nepřiměřeně dlouho.

Základem pro výpočet úroku je podle daňového řádu daňový odpočet stanovený správcem daně. Úrok vzniká ode dne následujícího po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty pro podání přiznání nebo ode dne, kdy přiznání bylo podáno, pokud bylo podáno až po zákonné lhůtě. Úrok vzniká až do dne jeho vrácení.

Úrok nevzniká:

• ode dne vydání výzvy k odstranění  vad podání, do dne, kdy dojde k odstranění těchto vad, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené ve výzvě, nebo

• ode dne vydání rozhodnutí, kterým správce daně stanoví lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění, do dne, kdy dojde k požadovanému vyjádření, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty k vyjádření, a

• z části daňového odpočtu, které odpovídá vyplacené či převedené záloze na daňový odpočet.

Pokud vzniká úrok z daňového odpočtu, nevzniká současně úrok z vratitelného přeplatku. Výše úroku činí v současnosti 4,5 % p.a.