Kdy neplatící dlužník musí vrátit uplatněný odpočet DPH z faktur přijatých?

Jednou ze zásadních novinek pro rok 2025 v zákoně o DPH je to, že plátcům vzniká povinnost vrátit uplatněné DPH ze závazků, které jsou po splatnosti déle než 6 měsíců! Pojďme si společně říci, jak se tato doba počítá, jak samotné vrácení DPH provést a zda je možné si daný odpočet opět uplatnit.   

Vzhledem k tomu, že se jedná o úplně nový institut, nebude na škodu se na tuto problematiku podívat komplexněji - jak z pohledu dlužníka, tak také z pohledu druhé strany – věřitele.

I.   Kdy musí dlužník vrátit uplatněné DPH

Novela zákona o DPH (dále jen „ZDPH“) nám nově přináší „trest“ pro neplatiče faktur. Od 1. ledna 2025 máme v ZDPH ustanovení, podle kterého platí, že pokud plátce uplatnil z přijaté faktury DPH a tuto fakturu neuhradil do konce šestého měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, kdy byla faktura splatná, musí uplatněné DPH vrátit!

Splatnost faktury

Pro aplikaci nové právní úpravy je potřeba znát skutečné datum splatnosti. Co se rozumí tedy splatností? V občanském zákoníku najdeme v § 1963 tuto definici splatnosti:

Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů

a) ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy,

b) ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než mu bylo plněno, nebo

c) ode dne převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, má-li být podle zákona nebo smlouvy provedeno, byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před takovým převzetím nebo ověřením.

Dále se v občanském zákoníku dočteme, že doba splatnosti může překročit šedesát dnů jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné.

Lze tedy doporučit, aby plátci na stanovení splatnosti pamatovali už při sjednávání obchodních podmínek. Při ne zcela jasném datu splatnosti, bude velmi obtížné nové ustanovení v praxi aplikovat!

Vztahuje se oprava odpočtu i na RPDP?

V odborné veřejnosti se řeší otázka, zda se oprava odpočtu bude týkat také situace, kdy povinnost vypořádat DPH vzniká odběrateli zboží či služby. Jedná se o režim přenesení daňové povinnosti např. u stavebních a montážních prací. Finanční správa by však k této problematice měla vydat svojí metodiku, na kterou již všichni čekáme. 

Existují nějaká pozitiva nové právní úpravy?

Jednou z pozitivních zpráv je to, že nová úprava se týká pouze faktur s datem uskutečněním zdanitelného plnění od 1. ledna 2025. Pokud bylo DUZP ještě v roce 2024, tak se uplatněné DPH nevrací.

Druhou dobrou zprávou je to, že pokud dlužník fakturu následně uhradí, může si opět DPH na vstupu nárokovat!

Příklad 1 – dlužník je měsíční plátce

Plátce přijal fakturu za dodané zboží v tuzemsku s datem uskutečnění zdanitelného plnění 10. ledna 2025, z níž si uplatnil odpočet DPH. Splatnost je podle smlouvy stanovena na 24. ledna 2025. 

Vzhledem k finančním potížím se odběrateli nedaří fakturu za dodané zboží uhradit. Dlužník po novele DPH musí tedy zkoumat, za jaké období musí uplatněný odpočet vrátit.  Jelikož je červenec šestým kalendářním měsícem bezprostředně následujícím po měsíci splatnosti – vzniká mu povinnost toto DPH vrátit právě za měsíc červenec tzn. nejpozději do 25. srpna 2025. 

Příklad 2 – dlužník je kvartální plátce

Situace je obdobná jako v předešlém příkladu – plátce přijal fakturu za dodané zboží v tuzemsku s datem uskutečnění zdanitelného plnění 10. ledna 2025, z níž si uplatnil odpočet DPH. Splatnost je opět stanovena na 24. ledna 2025.

Za situace, že by nestihl uhradit danou fakturu v červenci 2025, tak na rozdíl od měsíčního plátce má ještě srpen a září k dobru, aby stihl úhradu dlužné faktury a nemusel vracet původně uplatněný odpočet. Pokud by však fakturu neuhradil ani do konce září, musí uplatněné DPH vrátit do 27. října 2025, kdy končí termín pro podání daňového přiznání za 3. kvartál 2025.

II.   A jaká je situace u věřitele?

Jedním z principů, na nichž ZDPH stojí, je princip neutrality, který spočívá v tom, že pokud dodavatel (plátce) DPH odvede, tak na druhé straně si odběratel (plátce) to samé DPH nárokuje na vstupu. 

V námi řešené problematice však tento princip neutrality moc neplatí. Respektive ne tak úplně. Zatím-co odběratel pokud je po splatnosti déle než 6 měsíců musí vrátit původně uplatněný odpočet, tak dodavatel může upravit svůj výstup pouze za těchto podmínek:

- věřitel musí písemně alespoň 2x vyzvat dlužníka k úhradě,

- pohledávka nepřesahuje 10.000 Kč včetně DPH,

- pohledávka je alespoň 6 měsíců po splatnosti,

- u jednoho dlužníka může věřitel opravit základ daně u pohledávek v souhrnné hodnotě maximálně 20.000 Kč včetně DPH za kalendářní rok.

Vzhledem k výši pohledávek a administrativní náročnosti se mi nejeví pravděpodobné, že tento nový institut bude v běžné praxi nějak moc využíván.

III.   Shrnutí

Povinnost dlužníka vracet uplatněný odpočet DPH ze závazků, které jsou po splatnosti déle než 6 měsíců, je zřejmá. Dlužníkům s horší platební morálkou nezbude jiná možnost, než mít účetní software jako například Money, který jim za dané zdaňovací období vygeneruje diskutované závazky a provede „vratku uplatněného DPH“.

Věřitelům sice novela dává možnost snížit již odvedené DPH, ale vzhledem k výši pohledávek a dalším podmínkám si nemyslím, že to pro ně bude nějak extrémně výhodné. Ale samozřejmě až samotná praxe ukáže, zda se tento institut bude hojně využívat. Nicméně i u věřitelů bude výhodou, když jim jejich účetní systém v této věci bude nápomocen.