Nové kategorie účetních jednotek
Od 1. ledna 2016 nabývá účinnosti relativně rozsáhlá novela zákona o účetnictví, která obsahuje řádově 120 změn.
Novelizace zákona o účetnictví (dále jen „ZoÚ“) přináší zásadní změny v kategorizaci účetních jednotek. Správné zařazení účetní jednotky do dané kategorie je mimo jiné důležité také z pohledu stanovení rozsahu vedení účetnictví a rozsahu účetní závěrky. Pokusme se tedy rozebrat jednotlivé kategorie účetních jednotek a jejich povinností vyplývajících ze ZoÚ.
I. Kategorie účetních jednotek
Mikro účetní jednotka
Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
- aktiva celkem 9 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
Malá účetní jednotka
Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
- aktiva celkem 100 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
Pro zajímavost – podle informací Ministerstva financí do kategorie mikro účetní jednotky patří přibližně 87 % obchodních korporací a do kategorie malé účetní jednotky cca 7 %.
Střední účetní jednotka
Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
- aktiva celkem 500 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
Velká účetní jednotka
Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v definici pro střední účetní jednotku a dále se za velkou účetní jednotku považuje vždy subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka.
Subjekty veřejného zájmu
Za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je
- obchodní společností, která je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
- bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
- pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
- penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
- zdravotní pojišťovnou.
Vybrané účetní jednotky
Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.
Pro začínající účetní jednotku se použije právní úprava pro takovou kategorii účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní kriteria stanovené pro danou kategorii účetních jednotek k rozvahovému dni prvního účetního období.
Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty pro dané kategorie účetních jednotek, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah vedení účetnictví a rozsah a způsob sestavování účetní závěrky.
II. Vymezení některých pojmů
Aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy.
Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12.
Průměrným počtem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.
III. Rozsah vedení účetnictví
Obecné pravidlo ohledně rozsahu vedení účetnictví zní, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu, není-li stanoveno jinak.
Ve zjednodušeném rozsahu mohou vést účetnictví:
příspěvkové organizace, pokud tak rozhodl zřizovatel, nebo
mikro účetní jednotka, nebo
malá účetní jednotka bez povinnosti auditu.
Ke změně ve způsobu vedení účetnictví dochází vždy od 1. dne následujícího účetního období, po účetním období, ve kterém ke změně parametrů pro kategorizaci účetních jednotek došlo.
Do ZoÚ se nám vrací pojem jednoduché účetnictví! Právnická osoba může vést jednoduché účetnictví pokud:
- není plátcem daně z přidané hodnoty,
- její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,
- hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a
- je současně
1. spolkem a pobočným spolkem,
2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
3. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
5. honebním společenstvem.
Pokud by účetní jednotce vznikla povinnost přejít z jednoduchého účetnictví na vedení účetnictví (podvojného), musí toto účetnictví (podvojné) vést minimálně 5 účetních období.
Pro účely jednoduchého účetnictví se:
- do celkových příjmů nezapočítávají průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné,
- do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.
IV. Rozsah účetní závěrky
Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu obecně sestavují účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem tyto účetní jednotky:
- účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále
- velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
- střední účetní jednotky,
- malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot
a. aktiva celkem 40 000 000 Kč,
b. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
c. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50, - ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené bodech 1 až 3 předešlé odrážky.
Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu tvoří součást účetní závěrky obchodních společností. Tyto přehledy však nesestavují následující účetní jednotky:
- banky,
- pojišťovny,
- penzijní společnosti,
- mikro účetní jednotky,
- malé účetní jednotky.