Účetní závěrka za rok 2016

Rok 2016 lze považovat z pohledu účetních předpisů za rok změn. Kromě „znovuoživení“ jednoduchého účetnictví přinesl změny v účetních metodách a postupech, novou kategorizaci účetních jednotek a s tím související změny v povinnostech týkajících se účetních závěrek.

V současné době v mnoha firmách probíhají práce na účetních závěrkách, proto určitě nebude na škodu, projít si alespoň rámcově, jaké povinnosti účetní jednotky mají. Doposud jsme byli zvyklí, že jsme účetní jednotky více méně dělili na dvě skupiny – ty které mají audit a ty bez auditu. Nově nám účetní předpisy zavádějí dělení další. Aby účetní jednotka správně sestavila účetní závěrku, musí v prvé řadě dojít k jejímu správnému zařazení v rámci kategorizace účetních jednotek.

I. Kategorizace účetních jednotek

Od roku 2016 jsou účetní jednotky (dále také „ÚJ“) členěny do čtyř kategorií:

• mikro,
• malá,
• střední a
• velká.

Zákon o účetnictví (dále jen „ZoÚ) stanoví tři veličiny, které jsou určující pro zatřídění ÚJ. Jedná se o:

• aktiva celkem,
• roční úhrn čistého obratu a
• průměrný počet zaměstnanců.

Pro zatřídění ÚJ do dané kategorie je rozhodující, aby byly překročeny resp. nepřekročeny alespoň dvě ze tří výše uvedených veličin. Kategorizace ÚJ je následující:

II. Povinnost auditu

Zcela jednoznačná je situace na téma povinného auditu u velké, střední a mikro ÚJ. Podle ZoÚ má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem střední a velká ÚJ, naopak u mikro ÚJ audit vyžadován není.

Jedinou kategorií, u které musíme zkoumat, zda auditu podléhá, je malá ÚJ. U malé ÚJ je rozhodující, zda dosáhla či přesáhla v roce aktuálním a v roce předešlém alespoň dvě z následujících hodnot:

• 40 mil. Kč aktiva netto,
• 80 mil. Kč roční obrat a
• 50 zaměstnanců (průměrný počet).

Pozor na akciové společnosti – zde stačí, aby dosáhla či přesáhla pouze 1 hodnotu v aktuálním a předešlém roce!

III. Rozsah vedení účetnictví

V § 9 ZoÚ máme uvedeny subjekty, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Vzhledem k tomu, že v tomto ustanovení nejsou uvedeny podnikatelské subjekty, lze problematiku rozsahu vedení účetnictví uzavřít konstatováním, že podnikatelé vedou účetnictví vždy v plném rozsahu!

IV. Účetní závěrka

a) Rozsah účetní závěrky

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku buď v plném nebo ve zkráceném rozsahu (dříve zjednodušeném). Ve zkráceném rozsahu mohou účetní závěrku sestavit pouze neauditované ÚJ tzn. pouze mikro či malé ÚJ, pokud nedosáhnou hodnot pro povinný audit.

b) Obsah účetní závěrky

Účetní závěrka je nedílný celek a je tvořena:

- rozvahou,
- výkazem zisku a ztráty a
- přílohou.

Účetní závěrka obchodních společností obsahuje také:

- přehled o peněžních tocích,
- přehled o změnách vlastního kapitálu.

Povinnost sestavit přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu však nemají mikro a ani malé ÚJ!

Výroční zprávu sestavují pouze ÚJ, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pouze velké ÚJ mají povinnost uvádět ve výroční zprávě nefinanční informace.

V. Zveřejňování účetní závěrky

Účetní jednotky s povinným auditem musí zveřejnit účetní závěrku do 30 dnů po ověření auditorem a po schválení účetní závěrky orgánem společnosti, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne.

Novinkou je to, že neauditované malé a mikro ÚJ nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty!

VI. Závěr

Celkově lze říci, že nová právní úprava zvyšuje požadavky na velké a střední účetní jednotky a naopak u malých a mikro účetních jednotek lze pozorovat určitou snahu o snížení administrativní zátěže.