Přestože dodání nemovitých věcí není u běžných podnikatelských subjektů – pomineme-li realitní a developerské společnosti – častým jevem, nelze vyloučit, že se v takové transakci stanou aktivním účastníkem. A vzhledem k tomu, že převody nemovitých věcí nejsou levnou záležitostí, je dobré být, alespoň v obecné rovině, na tuto problematiku připraven. V dnešním článku bude naší „vyvolenou“ daní daň z přidané hodnoty.

Mnozí z nás se jistě ve své praxi setkali se situací, kdy se podnikatel – fyzická osoba – rozhodl změnit formu podnikání na osobu právnickou – klasicky na společnost s ručením omezeným. Toto rozhodnutí je následováno hledáním odpovědi, jakým způsobem převést svůj obchodní majetek na nově vzniklou právnickou osobu. A protože nejčastějším řešením je prodej, následuje logická otázka – za jakou cenu?

Převody nemovitých věcí nejsou u daňových subjektů, jejichž předmětem činnosti není realitní či developerská činnost, frekventovanou záležitostí a tak jim může činit určité problémy správné účetní a daňové posouzení těchto převodů.

Možná se již někteří plátci DPH setkali se situací, kdy jim bylo opakovaně poskytováno zdanitelné plnění obchodním partnerem, dlouhou dobu plátcem DPH, posléze se však zjistilo, že v průběhu doby došlo ke zrušení plátcovství dodavatele, aniž by však odběratel o této skutečnosti věděl. Tím vzniká otázka, jak je to s odpočty DPH u odběratele?

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě činí pro fyzické osoby nezanedbatelnou položku, která snižuje celkový odvod daně z příjmů fyzických osob. Přestože se jedná o letitou problematiku, v některých situacích mají poplatníci problémy s aplikací daňového zvýhodnění.

Pokud má poplatník daně z příjmů manželku bez zdanitelných příjmů nebo pokud její příjmy nedosahují zákonem stanovenou výši, může si na ni uplatnit slevu v nezanedbatelné výši 24 840 Kč. V dnešním příspěvku se zaměříme na podmínky, kdy sleva může být uplatněna.