Někdy se lze v praxi setkat s tím, že daňové subjekty ne úplně přesně používají pojmy penále, pokuty nebo úroky z prodlení. V dnešním článku si rozebereme pojem penále.

Přestože se drtivá většina plátců daně z přidané hodnoty ve své praxi setkala s opravnými daňovými doklady (lidově dobropisy či vrubopisy), a to ať již v pozici poskytovatele či příjemce plnění, lze říci, že ne vždy je používání těchto dokladů bezvadné.

Možná se již někteří plátci DPH setkali se situací, kdy jim bylo opakovaně poskytováno zdanitelné plnění obchodním partnerem, dlouhou dobu plátcem DPH, posléze se však zjistilo, že v průběhu doby došlo ke zrušení plátcovství dodavatele, aniž by však odběratel o této skutečnosti věděl. Tím vzniká otázka, jak je to s odpočty DPH u odběratele?

V průběhu fungování společnosti s ručením omezeným nezřídka probíhá mezi společníky diskuze o kapitálovém dovybavení své společnosti, jinými slovy jde o to, jakým způsobem dostat peníze do společnosti. V dnešním článku se však zaměříme na situaci opačnou, tedy jaké daňové dopady má finanční tok z vlastního kapitálu společnosti na společníky.

Přestože dodání nemovitých věcí není u běžných podnikatelských subjektů – pomineme-li realitní a developerské společnosti – častým jevem, nelze vyloučit, že se v takové transakci stanou aktivním účastníkem. A vzhledem k tomu, že převody nemovitých věcí nejsou levnou záležitostí, je dobré být, alespoň v obecné rovině, na tuto problematiku připraven. V dnešním článku bude naší „vyvolenou“ daní daň z přidané hodnoty.

Mnozí z nás se jistě ve své praxi setkali se situací, kdy se podnikatel – fyzická osoba – rozhodl změnit formu podnikání na osobu právnickou – klasicky na společnost s ručením omezeným. Toto rozhodnutí je následováno hledáním odpovědi, jakým způsobem převést svůj obchodní majetek na nově vzniklou právnickou osobu. A protože nejčastějším řešením je prodej, následuje logická otázka – za jakou cenu?